Často se mi stává, že se lidé podivují nad cenou našich přízí. Občas je dokonce i pohorší.
A ptají se: "Proč ta vlna na pletení stojí tolik? Vždyť u nás v galanterii koupím klubíčko za 50 korun."
Na to není tak jednoduchá odpověď. Vezmu to zeširoka.
Všichni si ze svého dětství pamatujeme kousavé svetry a vrzající šály. Kdo nikdy necucal třásně u šály, ať hodí kamenem!
Za komunismu tu totiž byla k sehnání jen nepříliš kvalitní čistá vlna - kousavé svetry a nebo náhražka akryl - vrzající šály.
O akrylu historicky a chemicky
Polyakrylnitrilová vlákna - PAN jsou umělá textilní vlákna vyráběná polymerizací akrylonitrilu.
Akrylonitril se vyrábí z propylenu (plast) a amoniaku (čpavek - toxická, nebezpečná látka). Další možností výroby je adice kyanovodíku (těkavá, silně jedovatá kapalina) na acetylen (vysoce hořlavý toxický plyn). Dalšími chemickými informacemi vás nebudu zatěžovat...
Toto vlákno vyvinuli ve 40. letech 20. století, tedy v období 2. světové války. Komerčně se začalo využívat v roce 1950.
Je tedy jasné, že v poválečné době znamenal příchod umělých vláken obrovský zvrat v textilním průmyslu. Nízká cena tehdy jednoznačně zvítězila nad přírodními materiály a bohužel často vítězí i dnes.
Abych byla objektivní, akryl má své výhody:
- je levný
- nekouše
- rychle schne
- molové plast nejedí, takže nehrozí, že vám sežerou svetr
Ale má i nevýhody:
- nehřeje tak jako vlna
- snadno ztrácí tvar už po několika praních a vytahává se
- mačká se
- nesaje a neodvádí vlhkost a to je živná půda pro bakterie, takže v akrylových ponožkách se vám okamžitě zpotí noha, bude vám zima a ještě vám nohy budou smrdět...
- oblečení nemá douhou životnost
- je vysoce hořlavý, takže pozor!
- o ekologii zde nemůže být řeč
A co vlna?
.jpg)
Vlna je obecné označení, nejčastěji se setkáváme s vlnou ovčí (Merino, Blue Faced Leicester a další ovčí plemena). Další druhy vln pocházejí z různých zvířat - vlna alpaka z lam, kašmír a mohér z koz, angorská vlna z králíků, velbloudí vlna nebo vlna z jaka a další.
Nejvíce rozšířenou ovčí vlnu lze získávat jednou až dvakrát do roka stříháním ovcí a jejím následným zpracováním. Ovčí vlna má velké možnosti využití, nejde tedy jen o pletací příze, ale i o výrobu přikrývek, koberců, svrchních oděvů atd.
Důležitým vedlejším produktem při zpracování vlny je lanolin - voskovitý tuk, který se využívá hlavně v kosmetice, farmakologii a lékařství, ale i v textilním a kožedělném průmyslu.
Výhody a nevýhody vlny jsou přesně opačné od výhod a nevýhod akrylu výše (s výjimkou kousavosti - pokud si koupíte 100% merino, určitě vás kousat nebude).
Jak je to tedy s tou cenou?
Chov zvířat a zpracování jejich vlny je z logiky věci závislé na přírodě a lidech, kteří to dělají. To je asi první faktor, který přírodní vlnu dělá dražší než v továrně vyrobená umělá vlákna. Všechno trvá déle, je to pracnější a většinu prací vykonávají lidé (stroj vám ovci neostříhá).
Dalším faktorem je, že vlna z českých ovcí není pro pletení příliš vhodná. Proto se kvalitní vlna na pletení dováží především z Anglie, Jižní Ameriky nebo Austrálie. A cena roste.
V případě ručního barvení nakupujete barvy, tvoříte barevný koncept a proces samotného ručního barvení zabere nějaký čas. Cena opět vzrůstá.
V případě dovážení už nabarvené příze od světových značek je třeba připočíst i jejich marži.
A tak se od 50 korun za akrylové klubko dostáváme na cca 400 korun za ručně barvenou přírodní přízi.
A je to. Je tedy na uvážení každého z nás, zda jde za nízkou cenou nebo za kvalitou a udržitelností. O naprosto odlišném požitku při pletení z přírodní příze se snad ani nemusím zmiňovat. :)
Doufám, že se mi podařilo trochu osvětlit ten zásadní rozdíl mezi umělými a přírodními vlákny a proč je jejich cenový rozdíl tak výrazný. A pokud to někoho z vás popostrčí blíž k přírodě a přírodním přízím, tak budu fakt moc šťastná!
Zuzana